Má islám v Rusku budoucnost?Abdullah Rinat Muchametov, zástupce šéfredaktora portálu islam.ru, Moskva
exkluzivně pro Prague Watchdog
Pokud bychom chtěli stručně odpovědět na otázku, zda má islám v Rusku budoucnost, odpovíme spíše ano, než ne. A to přinejmenším z toho důvodu, že v naší zemi muslimové jsou, nikam neutíkají a jejich početnost stoupá. Jiná věc je, jaká tato budoucnost bude.
Perspektivy a hrozby
Podle Carnegieho nadace dosáhne v roce 2030 v Rusku podíl obyvatelstva, které se tak či onak vztahuje k islámu, 50 procent. I kdyby se tato prognóza měla naplnit jen z poloviny, nemůžeme brát toto číslo na lehkou váhu.
Jak píše znalec islámu Alexej Malašenko, poslední dvě desetiletí je na území Ruské federace patrné rozšiřování a prohlubování vlivu islámu a není důvod se domnívat, že se to nějak kardinálně změní.
Problém je ale v tom, co bude ona muslimská polovina nebo třetina Ruska představovat, nakolik budeme doopravdy odpovídat tomu typu osobnosti, jaký vyzdvihuje Nejvyšší v Koránu.
Prvním blokem hrozeb této perspektivy je izolacionismus a „džihádismus“. Nemyslím si, že by většina ruských muslimů najednou podlehla izolacionistickým náladám, už jen z toho důvodu, že v dnešním světě z principu není možné se izolovat od cizích vlivů.
„Džihádismus“ se svými jednoduchými odpověďmi na složité otázky, s vulgárními recepty boje „dobra proti zlu“ bude i nadále vyvolávat neklid a vábit mladé radikální romantiky. V žádném případě by však uvedené dva směry neměly mezi muslimy dominovat.
Druhým blokem hrozeb je komplex problémů takříkajíc technické povahy, které souvisejí se zdokonalováním ruského muslimského společenství a jeho schopností reagovat na nové výzvy.
Úkoly
Za obdobím čistě religiozně-duchovního obrození islámu v Rusku můžeme podle mého udělat čáru. Mešity víceméně fungují, v medresách a mektebách se vyučuje. V nové etapě stojí před ruskými muslimy řada úkolů, které musí řešit, aby se jim perspektivní budoucnost nevymkla z rukou.
Budování ummy. Podle mého názoru dnes pozorujeme zrození skutečné ummy (jednotného společenství) ze surové a různorodé masy věřících. Jde jen o to, jak dlouho to bude trvat a zda bude výsledek úspěšný.
Modernizace institucí. Muslimské organizace musí rozvíjet dialog s inteligencí, a to nejen muslimskou, musí zapojovat do práce mládež a aktivisty, zapojit své zdroje v oblasti sociální služby, veřejné a vědecké činnosti, kultury a osvěty. Je potřeba vést občanskou osvětu, osvojovat si příslušné návyky a technologie, připravovat kvalifikované kádry, lidi, kteří se budou opírat o ruské zákony a muslimské morální normy a budou pracovat pro blaho celé společnosti.
Migrace. Početnost muslimů díky migraci roste, ale nejsou technologie, jak toto množství převádět na kvalitu. Duchovenstvo se horko těžko vypořádává s vnitřními problémy, a co teprve za deset let, až budou polovinu ruských muslimů tvořit migranti?
Dar ut-tatar a dar ul-Kavkaz. Kromě vnitřních rozdílů mezi muslimy volžsko-uralského (dar ut-tatar) a severokavkazského (dar ul-Kavkaz) prostoru existuje mezi těmito dvěma společenstvími kolosální mezera. Tyto dvě obce se začasté vyvíjejí paralelně a hrozí, že nakonec vytvoří ne jednu ummu, ale dvě, jež se budou navzájem výrazně odlišovat.
Teologické základy. Bez ohledu na to, kolik toho napíší a napovídají „světští“ islámští myslitelé, má konečný vliv na masy věřících slovo ulema (teologa). A proto bez hlubokých a detailních šariatských základů pro možnou adaptaci islámu v současném ruském státě budou muslimové stále vstupovat do stejné řeky v podobě argumentů těch, kdo u islámu v Rusku budoucnost nevidí.
Politická účast. Nakonec si myslím, že se v Rusku objeví v jakýchsi formách cosi jako lobby, jakési centrum, které bude výrazem jednotného muslimského postoje. Tak různé národy, skupiny, politici se mohou sejít jedině na půdě islámu, všeobecné muslimské kultury, společného historického dědictví a společné vize budoucnosti, která vyplývá z jejich společného náboženského původu.
Ideologie celoruské politické účasti. Ideologií, se kterou by se muslimové mohli dostat na celoruskou úroveň, může být spojení sociálního federalismu (sociální spravedlnost, sociální, demokratický stát plus ochrana federalismu, rozvoj regionů) a obecných muslimských morálně-kulturních hodnot.
Budování vztahů s ruským státem a okolním společenstvím. Muslimové musí vykořenit ideologii ghetta. Islám je adresován všemu obyvatelstvu Ruska, a je tedy třeba přispívat ke společné věci, zlepšovat život, pomáhat řešit problémy všech okolo. Islám nesmí být chápán jako specifická ideologická nástavba nad etnokonfesionálními, majetkovými, korporativními zájmy.
Na druhé straně je nezbytné, aby stát a celá společnost přiznaly islámu a muslimům v naší zemi tu úlohu, která plně odpovídá jejich přínosu k budování společného domu.
Jinými slovy rozvoj naráží na problém konečného historického usmíření „ruského“ s „islámským“. Muslim se v Rusku nesmí cítit cizí a stejně tak se nesmí Rusko cítit odtržené od islámu a muslimů.
Původní text v ruském jazyce je k dispozici zde.
Překlad Adam Havlín (A)
Diskuse
|
