SEZNAM ODKAZŮ

Ruský generál kritizován za výroky o podpoře čečenských povstalců ze strany místních obyvatel

V Čečensku v posledních dnech vypukl skandál, který může vyústit v radikální ochlazení vztahů mezi armádními veliteli a republikovou vládou. Příčinou sporu se stalo interview velitele Jednotné skupiny vojsk na severním Kavkaze generála Nikolaje Sivaka pro armádní noviny Rudá hvězda (Krasnaja zvezda). V něm Sivak obvinil obyvatele Čečenska z podpory ozbrojených povstalců.

Generál sice v rozhovoru ocenil vcelku stabilizovanou situaci ve srovnání s lety 2004 a 2005 a za velký přínos ke stabilizaci pochválil čečenské policisty, kteří „drží situaci pod kontrolou a pomáhají armádě“. Stejně tak se „zvýšila bezpečnost pohybu po republice, ubylo bombových útoků a napadení na vojáky“. Optimismus ale postrádaly jeho údaje, že „od počátku tohoto roku do 27. dubna zemřelo v Čečensku 17 příslušníků Jednotné skupiny vojsk, o dva více než v roce minulém. Zlikvidováno bylo 32 povstalců, zhruba stejně jako loni.“

Za velký problém označil, že mladí lidé ve věku kolem 20-ti let podléhají vábení wahhábistů a odchází bojovat do hor, což má podle něj dvě příčiny: „Za prvé, nezaměstnanost (zhruba 60% práceschopné populace) a nízký plat, který se v průměru pohybuje okolo 2 500 rublů za měsíc. Ramzan Kadyrov sice přijímá opatření na zvýšení pracovních míst, ale bohužel je jich dosud málo. Druhý problém tkví hlavně v tom, že místní obyvatelstvo buď podporuje banditské skupiny, nebo se k nim chová neutrálně, nestaví se proti nim a nevydává je federálním silám. Kdyby neexistoval takový vztah obyvatel k banditům, dávno bychom s nimi skoncovali.“

Generálovy slova podle očekávání vyvolaly nesouhlasné reakce ze strany čečenských vládních orgánů. Čečenský vládní zmocněnec pro lidská práva Nurdi Nuchažijev jako jeden z prvních reagoval ostrou výtkou: „Obviňování místních obyvatel z podpory ozbrojených band, když se jejich oběťmi stalo několik tisíc pracovníků bezpečnostních orgánů, administrativy, náboženských činitelů a řadových občanů republiky, je rouhání!“

Nuchažijev dokonce srovnal Sivakovovy názory s „vymyšlenými obviněními na adresu Čečenců ze strany stalinistického režimu těsně před zahájením deportací v roce 1944“ a obrátil se na vojenského prokurátora Jednotné skupiny vojsk Maxima Toporikova k posouzení jeho výroků. Nicméně prokurátor jeho stížnost nepřijal s odvoláním na to, že v generálově slovech chyběly „dostatečné podněty k provedení prokurátorské prověrky“. Nuchažijev ale vzápětí oznámil svůj záměr obrátit se na generálního prokurátora.

Další komentář přišel od šéfa tiskového oddělení čečenského prezidenta a vlády Ljomy Gudajeva, který reagoval slovy, že jediným důvodem pro Sivakovova slova byla snaha „ospravedlnit působnost federálních vojsk v Čečensku a vyžadování vojenských hodností a odměn. Proto ty slova o podpoře povstalců ze strany obyvatelstva.“

Co se týče skutečných akcí ozbrojených povstalců, Kavkazský uzel nedávno oznámil, že s příchodem jara povstalecké síly zvýšily své aktivity v horských oblastech republiky. Mezi březnem a dubnem dokonce při dvou příležitostech nakrátko obsadily několik vesnic. Tentýž zdroj pak citoval nejmenovaného policejního důstojníka z horského okresu Veděno, který uvedl, že ozbrojenci „periodicky“ zakládali na cestách kontrolní stanoviště a kontrolovali dokumenty posádek projíždějících vozů, u nichž zjišťovali, zda nepatří k bezpečnostním složkám republiky. 2. května došlo u vesnice Rošni-Ču k ozbrojenému střetu mezi policií a zhruba 30 povstalci. V akci zemřeli dva příslušníci policejních sil. Největší útok v průběhu měsíce se odehrál 4. května v Staropromyslovském okrese Grozného, kde při pumovém atentátu zemřelo 5 příslušníků čečenské policie a dva další byli těžce zraněni. Téhož dne byla na cestě mezi Grozným a Argunem zahájena palba na vozy, v nichž jeli příslušníci jednotek ministerstva vnitra, přičemž jeden z nich zraněním podlehl. V dalších květnových týdnech již podle dostupných informací k žádnému útoku se smrtelnými následky nedošlo, nicméně bylo zaznamenáno několik napadení na policejní stanice či kontrolní stanoviště.

Martin Laryš
Larys.Martin@seznam.cz

(T)