HLAVN? STR?NKA
 ·O N?S
 ·ZAM?STN?N?
 ·KNIHA N?V?T?V
 ·KONTAKT
 ·NA?E BANNERY
 ·SPAMME?I
  ?E?ENSKO
 ·Z?KLADN? INFORMACE
 ·MAPY
  INGU?SKO
 ·Z?KLADN? INFORMACE
 ·MAPY
  SEVERN? OSETIE
 ·Z?KLADN? INFORMACE
  DAGEST?N
 ·Z?KLADN? INFORMACE
  ZPR?VY V ?E?TIN?
 ·M?S??N? P?EHLEDY
 ·ANALYTICK? ?L?NKY

SEZNAM ODKAZŮ

22. května 2008 · VERZE PRO TISK · POSLAT MAILEM

Prezidentským zmocněncem pro Jižní federální okruh jmenován „silovik“ Vladimir Ustinov

V rámci procesu budování své administrativy jmenoval 14. května nový ruský prezident Dmitrij Medvěděv svým zmocněncem pro Jižní federální okruh bývalého generálního prokurátora a ministra spravedlnosti Vladimira Ustinova. Ten na tomto postu nahradil Grigorije Rapotu, jenž byl po pouhém půlročním působení ve funkci přesunut do Povolžského federálního okruhu.

Ustinovovy zkušenosti s tímto jihoruským regionem sahají do počátku 90. let, kdy byl v letech 1992-94 hlavním prokurátorem v Soči, od roku 1994 do 1997 zastával post prvního zástupce hlavního prokurátora v Krasnodarském kraji. Od června 1998 do dubna 1999 vedl Hlavní oddělení pro severní Kavkaz v Úřadu generálního prokurátora a v srpnu 1999 jej tehdejší prezident Boris Jelcin jmenoval do funkce generálního prokurátora.

V listopadu 2001 se Ustinov účastnil procesu s čečenským polním velitelem Salmanem Radujevem. V říjnu 2004 se proslavil svým projevem ve Státní dumě, v němž navrhoval uzákonit politiku „protirukojmích“, spočívající v tom, že v případě teroristického útoku by příbuzní teroristů byli státem vzaty jako rukojmí. Podle Ustinova tento postup „nám výrazně napomůže uchránit a zachránit lidské životy.“

Ustinov také předsedal oficiální vyšetřovací komisi, zabývající se výbuchy obytných domů v Moskvě a Volgodonsku ze září 1999, které sloužily jako jedna ze záminek pro rozpoutání druhé čečenské války. Vyšetřování pochopitelně ignorovalo hlasy, vinící z explozí ruské bezpečnostní složky (více viz knihy: Goldfarb, A. – Litviněnková, M. (2007): Smrt disidenta, Jota: Brno a v ruštině vydaná Litvinenko, A. – Feľštinskij, J, (2006): FSB vzryvajet Rossiju, Nora-Druk: Kyjev). Ustinov se účastnil i procesu s Michailem Chodorkovským, zakladatelem Jukosu.

V červnu 2006 jej Putin přesunul z pozice generálního prokurátora na místo ministra spravedlnosti, přičemž tehdejší ministr spravedlnosti Jurij Čajka se stal generálním prokurátorem.

Osud dalších dvou kremelských představitelů na severním Kavkaze – Aslambeka Aslachanova (Putinova poradce pro severní Kavkaz) a generálplukovníka Gennadije Troševa (bývalého velitele ruských sil v Čečensku, dnes prezidentova poradce pro kozácké záležitosti) zůstává podle týdeníku Chechnya Weekly nejistý.

Promoskevský čečenský prezident Ramzan Kadyrov Medvěděvův krok 15. května kvitoval slovy, že jmenování Ustinova do této funkce bude mít pro region pozitivní efekt, protože „tenhle člověk situaci na severním Kavkaze velmi dobře zná.“ Ingušský prezident Murat Zjazikov od Ustinova očekává „stabilizaci situace v regionu a zlepšení socioekonomických problémů“.

Otázkou ovšem je, nakolik bude Ustinovova snaha zaměřena na řešení sociopolitických problémů severního Kavkazu a nakolik na přípravu olympijských her v Soči, které znamenají kromě velké prestiže pro Rusko rovněž razantní vzestup podnikatelských aktivit v tomto přímořském městě, jež bývá občas označováno za „třetí metropoli Ruska“ (také díky tomu, že v něm prezident Putin trávil velkou část svých dvou funkčních období).

Podle ruského deníku Kommersant tato jmenování svědčí o zachování Putinova dědictví, což lze doložit nejen na konkrétních osobách, ale i přístupu, neboť Putin zpravidla jmenoval svými vyslanci v okruhech představitele silových struktur, tzv. „siloviki“. Právě Ustinov bývá považován za představitele kremelské frakce „siloviků“, k nimž ho pojí i rodinné vazby, neboť jeho syn Dmitrij se oženil s Ingou Sečinovou, dcerou Igora Sečina, člověka považovaného některými pozorovateli za neformálního vedoucího představitele „siloviků“ a šedou eminenci Kremlu, který po personílních změnách v ruském vedení nyní zastává post místopředsedy vlády pro otázky průmyslu a energetiky.

Kromě jmenování Ustinova a přesunu Grigorije Rapoty však k žádným dalším změnám na postech prezidentských vyslanců ve zbylých pěti federálních okruhech (Centrálním, Severozápadním, Uralském, Sibiřském a Dálněvýchodních) nedošlo, což signalizuje jen velmi nízkou pravděpodobnost reformních kroků. Politolog Michail Vinogradov z moskevského Centra politické konjunktury tvrdí, že „Medvěděvova kádrová expanze opravdu není příliš rozsáhlá, dokonce je ještě menší, než se čekalo.“ A podle Gazety.ru je tak jediným menším překvapením právě jmenování Ustinova do funkce prezidentského vyslance.

 

Martin Laryš

Larys.Martin@seznam.cz

(T)



Diskuse





VYHLEDÁVÁNÍ
  

[více parametrů]

 © 2000-2024 Prague Watchdog  (see Reprint info).
Názory uveřejněné na tomto webu nemusejí vyjadřovat názory redakce "Prague Watchdog",
která se snaží představit široké spektrum pohledů na konflikt na severním Kavkaze.
Reklama
Stop ruské agresi v Gruzii!