HLAVN? STR?NKA
 ·O N?S
 ·ZAM?STN?N?
 ·KNIHA N?V?T?V
 ·KONTAKT
 ·NA?E BANNERY
 ·SPAMME?I
  ?E?ENSKO
 ·Z?KLADN? INFORMACE
 ·MAPY
  INGU?SKO
 ·Z?KLADN? INFORMACE
 ·MAPY
  SEVERN? OSETIE
 ·Z?KLADN? INFORMACE
  DAGEST?N
 ·Z?KLADN? INFORMACE
  ZPR?VY V ?E?TIN?
 ·M?S??N? P?EHLEDY
 ·ANALYTICK? ?L?NKY

SEZNAM ODKAZŮ

21. února 2004 · Prague Watchdog · VERZE PRO TISK · POSLAT MAILEM · JAZYKOVÉ VERZE: ENGLISH RUSSIAN 

Současná situace v Čečensku (aktualizace k únoru 2004)

I. Bezpečnostní situace

V říjnových prezidentských volbách (2003) byl za vítěze prohlášen Achmat Kadyrov, do té doby Moskvou dosazený šéf čečenské správy. Mezinárodní pozorovatelé se voleb nezúčastnili, nezávislí pozorovatelé z řad ruských a čečenských nevládních organizací hovoří o rozsáhlých manipulacích s volebními výsledky a s údaji o volební účasti.

Jakkoli Moskva prohlásila prezidentské volby v Čečensku za „završení mírového procesu“, bezpečnostní situace v republice se nijak nezlepšila. Civilní obyvatelstvo je vystaveno útlaku ze strany početné ozbrojené „ochranky“ Achmata Kadyrova, vedené jeho synem Ramzanem. Tuto ochranku tvoří převážně amnestovaní kriminálníci a bývalí bojovníci, kteří složili zbraně a kterým byla slíbena beztrestnost v případě, že se dají do Kadyrovových služeb. Podle ruské organizace na obranu lidských práv Memorial mají Kadyrovova ochranka a federální vojska na svědomí většinu únosů lidí na území Čečenska.

Jen v roce 2003 bylo uneseno 477 obyvatel Čečenska, z toho 49 bylo zavražděno a 273 zůstává dosud nezvěstných. Od počátku II. rusko-čečenské války bylo uneseno nebo zmizelo více než 3000 osob.

Podle řady expertů by v současné době stažení federálních vojsk z Čečenska situaci nevyřešilo, naopak v zemi by mohla vypuknout občanská válka mezi přívrženci Achmada Kadyrova a partyzány věrnými Aslanu Maschadovovi, resp. Šamilu Basajevovi, kteří považují Kadyrova a jeho pomocníky za zrádce národa.

Achmat Kadyrov má pod kontrolou přísun veškerých financí z federálního rozpočtu určených na obnovu ekonomiky a sociální sféry v Čečensku nebo na výplaty kompenzací místním obyvatelům za zničená obydlí během války. Kromě toho Kadyrov částečně kontroluje i nelegální obchod s ropou (podle oficiálních údajů bylo v roce 2003 v Čečensku rozkradeno více než 160 tisíc tun ropy v hodnotě zhruba 400 miliónů rublů).

II. Humanitární situace

Francouzský ministr zahraničí Dominique de Villepin prohlásil při své lednové oficiální návštěvě Moskvy, že „v Čečensku probíhá již mnoho let válka obrovských rozměrů, která ohrožuje celou oblast od Turecka po Írán“. Jeho ruský protějšek Igor Ivanov tvrdí, stejně jako celý Kreml, že „v Čečensku jde o boj s mezinárodním terorismem“. Pod záminkou „boje s mezinárodním terorismem“ uzavřel Kreml Čečensko pro humanitární organizace, sdělovací prostředky i OBSE.

Obraz „mírového procesu“ narušují tisíce čečenských uprchlíků, žijících především v sousedním Ingušsku a objevujících se i v zemích střední a západní Evropy. Uprchlíci se i přes nátlak ze strany oficiálních orgánů odmítají vrátit zpět do Čečenska a jako důvod uvádějí obavy o vlastní bezpečnost (v této souvislosti prohlásil nedávno Achmat Kadyrov před vysoce postaveným představitelem OSN, že uprchlíkům bezpečnost zajišťovat nebude, neboť ji nemůže zajistit ani sám sobě).

V ingušských uprchlických táborech přebývá v současné době podle oficiálních údajů 3,8 tisíc čečenských uprchlíků, přičemž v Čečensku je volných pouze 75 místností v tzv. dočasných ubytovnách a 120 provizorních domků pro zhruba 800 osob. Oficiální orgány přesto na uprchlíky činí nátlak, aby tábory opustily. Jednou z metod nátlaku je vyškrtnutí z oficiálních seznamů, podle kterých je rozdělována humanitární pomoc. Koncem loňského roku byl uzavřen tábor Sacita a letos v únoru i uprchlický tábor Bart. Podle vyjádření ruského ministra pro otázky Čečenska Stanislava Iljasova mají být k 1. březnu zlikvidovány všechny zbývající tábory v Ingušsku.

III. Rozšiřování konfliktu za hranice Čečenska

Rusko-čečenský konflikt se šíří i za hranice samotného Čečenska. V říjnu 2002 obsadilo čečenské komando vedené Movsarem Barajevem moskevské divadlo Na Dubrovce s více než 800 rukojmími. Ozbrojenci požadovali okamžité ukončení válečných operací v Čečensku a zahájení mírových rozhovorů. Moskva však mírová jednání odmítá a rozhodla se „osvobodit“ divadlo pomocí omamného plynu. V důsledku akce speciálních ruských oddílů zahynulo 129 rukojmích a více než 700 utrpělo újmu na zdraví.

V červenci 2003 otřásl Moskvou výbuch na stadiónu v Tušinu během rockového koncertu, při kterém zahynulo 15 lidí. Výbuch zastávkového vlaku u obce Jessentuki na jihu Ruska v prosinci 2003 si vyžádal 45 obětí a nedávný výbuch v moskevském metru zabil podle oficiálních údajů 59 lidí. Rusko ve všech třech případech obvinilo z těchto činů „čečenské teroristy“ a za organizátora označilo čečenského prezidenta Aslana Maschadova (aniž by předložilo jediný hodnověrný důkaz). Aslan Maschadov se opakovaně od těchto a podobných teroristických činů distancoval.

V Čečensku se však zřejmě pod vedením radikálního polního velitele Šamila Basajeva rekrutují sebevražedné atentátnice, tzv. černé vdovy. Jde většinou o mladé ženy, které ztratily své manžele během druhé války. Tyto vdovy pak údajně odpalují nálože na svém těle v zalidněných místech. Představitelé čečenského hnutí odporu i někteří ruští analytici nicméně viní z výbuchů ruské tajné služby.

IV. Možnosti mírového řešení

Rusko nadále trvá na silovém řešení konfliktu. Ačkoli již na jaře loňského roku prohlásil prezident Putin, že „vojenská část“ operace skončila, v Čečensku nadále dochází ke střetům mezi partyzány a příslušníky federální armády, probíhají tzv. „vyčišťovací“ operace a jsou porušována lidská a občanská práva.

Mírová jednání s Aslanem Maschadovem, legitimně zvoleným prezidentem Čečenské republiky Ičkerija v roce 1997, Kreml odmítá, Maschadovova vyslance a zmocněnce pro mírová jednání, Achmeda Zakajeva, stíhá po celém světě a Mírový plán ministra zahraničí ČRI Iljase Achmadova, který podpořilo bezmála 150 poslanců Evropského parlamentu, ignoruje.

(A)

VYHLEDÁVÁNÍ
  

[více parametrů]

 © 2000-2024 Prague Watchdog  (see Reprint info).
Názory uveřejněné na tomto webu nemusejí vyjadřovat názory redakce "Prague Watchdog",
která se snaží představit široké spektrum pohledů na konflikt na severním Kavkaze.
Reklama
Stop ruské agresi v Gruzii!