HLAVNÍ STRÁNKA
 ·O NÁS
 ·ZAMĚSTNÁNÍ
 ·KNIHA NÁVŠTĚV
 ·KONTAKT
 ·NAŠE BANNERY
 ·SPAMMEŘI
  ČEČENSKO
 ·ZÁKLADNÍ INFORMACE
 ·MAPY
  INGUŠSKO
 ·ZÁKLADNÍ INFORMACE
 ·MAPY
  SEVERNÍ OSETIE
 ·ZÁKLADNÍ INFORMACE
  DAGESTÁN
 ·ZÁKLADNÍ INFORMACE
  ZPRÁVY V ČEŠTINĚ
 ·MĚSÍČNÍ PŘEHLEDY
 ·ANALYTICKÉ ČLÁNKY

SEZNAM ODKAZŮ

14. února 2005 · Prague Watchdog · VERZE PRO TISK · POSLAT MAILEM · JAZYKOVÉ VERZE: ENGLISH RUSSIAN 

Současná situace v Čečensku (aktualizace k únoru 2005)

I. Bezpečnostní situace

V srpnových prezidentských volbách (2004) byl za vítěze prohlášen dosavadní ministr vnitra proruské vlády Čečenska Alu Alchanov. Mezinárodní pozorovatelé se voleb nezúčastnili, nezávislí pozorovatelé z řad ruských a čečenských nevládních organizací hovoří o rozsáhlých manipulacích s volebními výsledky a s údaji o volební účasti. Volby byly zorganizovány poté, co bývalý „prezident“ Čečenska Achmat Kadyrov zahynul při pumovém atentátu 9. května 2004 na stadionu v Grozném během oslav výročí ukončení 2. světové války.

Jakkoli podle Moskvy prezidentské volby v Čečensku signalizují „završení mírového procesu“, bezpečnostní situace v republice se nijak nezlepšuje. Civilní obyvatelstvo je vystaveno útlaku ze strany federálních vojsk a početné ozbrojené „ochranky prezidenta“, vedené synem zesnulého Achmata Kadyrova Ramzanem Kadyrovem. Podle ruské organizace na obranu lidských práv Memorial mají Kadyrovovi lidé a federální vojska na svědomí většinu únosů lidí na území Čečenska.

Jen v roce 2004 bylo podle Memorialu, jenž monitoruje třetinu území Čečenska, uneseno 396 a zavražděno 293 obyvatel Čečenska. Podle oficiálního proruského představitele Čečenska Rudnika Dudajeva bylo v roce 2004 uneseno kolem 500 lidí (o něco více než v roce 2003). Od počátku II. rusko-čečenské války bylo uneseno nebo zmizelo bezmála 3 500 osob.

Dosud nevyjasněny zůstávají okolnosti únosu holandského humanitárního pracovníka Arjana Erkela, který byl unesen 12. srpna 2002 v Dagestánu a propuštěn 11. dubna 2004, stejně jako podrobnosti zmizení slovenské studentky Miriam Jevíkové, jež byla unesena na severním Kavkaze 1. června 2004 a osvobozena 23. listopadu. V obou případech panuje důvodné podezření, že se na únosech nebo přinejmenším na držení obou osob přímo či nepřímo podílely ruské tajné služby (FSB).

Podle zprávy mezinárodní organizace Amnesty International z června 2004 „v Čečenské republice nadále dochází k nezákonným zatýkáním, únosům lidí, mučení, znásilňování a vraždám". Podle zprávy mezinárodní organizace Human Rights Watch „World Report 2005“ z ledna 2005, se v Čečensku „federální síly podílely na stovkách případů násilných zmizení, mimosoudních poprav a mučení zadržených. To vše se dělo prakticky beztrestně“.

II. Humanitární situace

Po uzavření uprchlického tábora Bella v Ingušsku koncem roku 2003 byly během roku 2004 z rozhodnutí oficiálních orgánů uzavřeny i ostatní velké stanové tábory na území Ingušska: Bart (v březnu), Sputnik (v dubnu) a Sacita (v červnu). V Ingušsku přesto nadále žije více než 15 000 Čečenců, oficiálně označovaných jako „vnitřně přesídlené osoby“, ve více než 150 menších ubytoven.

V poslední době je rovněž patrný zesílený tlak ze strany státních orgánů na organizace zabývající se obranou lidských práv a osvětlováním rusko-čečenského konfliktu. Jen od počátku roku 2005 byly vystaveny policejnímu tlaku Svaz nevládních organizací (SNO) a Společnost rusko-čečenského přátelství (ORČD). Státním orgánům se nelíbí kritické texty, které se objevují v tiskových materiálech organizací.

III. Rozšiřování konfliktu za hranice Čečenska

Rusko-čečenský konflikt se nadále šíří i za hranice samotného Čečenska. V únoru 2004 byl v katarském hlavním městě Dauhá zavražděn bývalý vice-prezident Čečenské republiky Ičkerija. Z vraždy byly obviněni dva příslušníci ruských tajných služeb, kteří byli následně odsouzeni k doživotnímu vězení. Katarský soudce přitom prohlásil, že oba obvinění jednali podle rozkazů Kremlu. V procinci 2004 byli nicméně oba viníci předáni do Ruska, kde byli přivítáni se státními poctami.

V červenci zaútočila skupina ozbrojenců na budovy silových struktur ve třech ingušských městech. Při útoku bylo zabito 98 lidí včetně 62 členů vojenských a bezpečnostních složek.

V září obsadila skupina asi 30 teroristů budovu školy v Beslanu v Severní Osetii a po dobu dvou dnů držela více než 1 000 osob (včetně dětí, jejich rodičů a učitelů) jako rukojmí. Při osvobozovací operaci a boji mezi federálními silami a teroristy zahynulo bezmála 400 lidí.

V únoru 2004 zabil výbuch v moskevském metru 59 lidí. Kreml obvinil z výbuchu „čečenské teroristy“, ačkoli nepředložil jediný důkaz pro své tvrzení. Další výbušnina explodovala u stanice metra „Rižskaja“ v Moskvě v srpnu 2004, následkem čehož zahynulo 10 osob. K odpovědnosti za výbuch, stejně jako za tragédii v Beslanu se později přihlásil čečenský polní velitel Šamil Basajev.

V lednu 2005 zaútočily ruské a místní silové složky na obytný dům v hlavním městě Kabardsko-balkarské republiky Nalčiku, kde se po dobu dvou dní údajně ukrývalo několik místních partyzánů z radikální islamistické skupiny „Jarmuk“. Všichni partyzáni byli zlikvidováni.

IV. Možnosti mírového řešení

Rusko nadále odmítá jakákoli mírová jednání s Aslanem Maschadovem, legitimně zvoleným prezidentem Čečenské republiky Ičkerija v roce 1997. Když koncem roku 2004 nabídly představitelky ruského Svazu výborů matek vojáků své služby při zprostředkování případných mírových jednání mezi Kremlem a vůdci čečenského odporu, zahájili proti nim ruští oficiální přestavitelé diskreditační kampaň. Schůzka „matek vojáků“ s čečenským vyslancem Achmedem Zakajevem, naplánovaná na listopad 2004 do belgického Bruselu, se nakonec nekonala z důvodu silně negativního postoje, jaký k věci zaujala ruská moc, ale i belgické ministerstvo zahraničí.

Místo toho ruská tajná služba FSB vypsala v září 2004 odměnu ve výši více než 10 miliónů dolarů za informace, které povedou k zatčení nebo likvidaci vůdců čečenského hnutí odporu Aslana Maschadova a Šamila Basajeva.

V únoru 2005 potvrdil čečenský vůdce Aslan Maschadov skrze ruský deník Kommersant a radikální čečenskou agenturu Kavkaz-centr informace o tom, že v polovině ledna vydal rozkaz oddílům čečenského hnutí odporu pozastavit v únoru „veškeré vojenské akce“. Tento rozkaz má být projevem dobré vůle a výzvou k zahájení politických jednání o urovnání rusko-čečenského konfliktu. Polní velitel Šamil Basajev později potvrdil, že jeho jednotky se podřizují rozkazu Aslana Maschadova o dočasném příměří. Ruská strana ponechala tato prohlášení bez reakce.

(A)

  Související články:
 · 

VYHLEDÁVÁNÍ
  

[více parametrů]

 © 2000-2017 Prague Watchdog  (see Reprint info).
Názory uveřejněné na tomto webu nemusejí vyjadřovat názory redakce "Prague Watchdog",
která se snaží představit široké spektrum pohledů na konflikt na severním Kavkaze.
Reklama
Stop ruské agresi v Gruzii!